V pozvánce na výlet, na Milešovku, jsme se zmínili o ventarolách, kterými proudí vzduch a v závislosti na ročním období je buď studenější či teplejší vzhledem k svému okolí.

Tento jev lze nejlépe pozorovat na hoře v Českém středohoří jménem Boreč, nebo také Borečský vrch, německy nazývaný Boretzer Berg (446 m.n.m.), v oblasti kde hospodaří Lesní správa Litoměřice.

Již od dávných dob naplňoval vrch okolní lid posvátnou hrůzou. Považovali jej za místo, kam sestupují bohové, když českému národu hrozil hladomor a sloup kouře nad vrcholem, byl známkou jejich přítomnosti. Poté za místo kam se chodila radit s bohy kněžna Libuše a až do konce 19. století lidé tvrdili, že na jeho vrcholu je vstup do samého nitra země či do pekla.

V pozdějších dobách panovalo přesvědčení, že dým je známkou pohasínající sopečné činnosti, či to, že oblaka páry jsou způsobené vypařováním teplého podzemního jezera.

Ale jak je to doopravdy? „Záhada“ byla objasněna profesorem Janem Krejčím a jeho synem Prokopem z pražské university až v roce 1881.

Bohužel ani bohové, ani čerti ale geologický jev. Masiv Borče, je tvořen trachytem a celý je protkán sítí malých puklin, které ústí na vrcholu a úpatí kopce. V zimě je pak do puklin na úpatí nasáván chladný vzduch a prochází soustavou těchto prasklin k vrcholu, současně se ohřívá od okolní horniny a ve vrcholové partii je vyfukován zpět do ovzduší. Rozdíl teplot je až 18 stupňů Celsia a tím vzniká fenomén páry, ojínění porostu v okolí jámy a rampouchy. V přímém okolí lze i za mrazu pozorovat čilý život drobných organismů (rostliny i živočichové). Nejzajímavější je nenápadná rostlinka Borečka vzácná, (Targionia hypophylla), jejímž původním domovem je oblast Středomoří. V létě je proud vzduchu obrácený, a proto z puklin na úpatí kopce vane studený vzduch.

Celý vrch je národní přírodní památkou a na jeho vrchol vede naučná stezka o osmi zastaveních. Ta začíná i končí v obci Režný Újezd, kam se dostanete ze silnice E 55 ve směru od Lovosic na Teplice odbočkou vlevo na Režný Újezd a Vchynice Ochraně je podřízeno i lesní hospodaření na tomto vrchu. Ten je porostlý přirozeně vzniklým listnatým lesem. Dříve, dle stavu v roce 1872, když byl vrch v majetku lovosického panství Schwarzenbergů, byl celý odlesněn a používán jako pastvina a pařezina. V současnosti je les obhospodařován dle zásad stanovených plánem péče o tuto výjimečnou lokalitu.

Takovýchto lokalit má ve své působnosti Lesní správa Litoměřice poměrně hodně a lesní hospodaření zde není chápáno jen jako dřevoprodukční ale jako komplexní ekologická péče o celý systém a jeho vzájemné vazby. Tato péče není jen účelem ale i cílem snažení lesníků v takovýchto významných lokalitách. Další zajímavou a krásnou lokalitu v Českém středohoří spolu navštívíme příště. Bude to vrch Kletečná s pralesem na vrcholu.