České středohoří od nepaměti přetínaly evropské obchodní stezky. Již od pravěku se po nich přepravoval jantar, pazourek, později sůl a další obchodní komodity.

Dříve v jejich blízkosti stávala hradiště a emporia, která znaveným kupcům poskytovala skladové a tržní prostory. Byly zde i kultovní místa a svatyně. Později, kdy obchod začínal nabývat na intenzitě, vznikla potřeba, tyto stezky chránit a současně s osidlováním vznikala královská hradská soustava jednotlivých panství a strážní hrádky v blízkosti stezek. Tady v Českém středohoří, strmé kopce a ostrožny vytvářely jedinečnou možnost pro stavbu hradišť i hradů tak, aby odradily případné lapky, staly se centry osídlení a demonstrovaly rozrůstající se osídlení a moc krále a šlechty nad krajem.

Některá kultovní místa či plochy starého osídlení jsou na pozemcích LČR. I zříceniny hradů jsou v majetku LČR a ty jsou povinny se o takovéto památky starat a zachovat je pro budoucí generace. V současnosti LČR začínají tyto stavební památky, na základě požadavků Národního památkového ústavu zachraňovat. Tyto záchranné práce jsou finančně a organizačně vysoce náročné, ale snaha LČR je pro zachování genia loci Českého středohoří nezbytná.

Pojďme spolu některé z těchto starých míst osídlení a staré hrady navštívit. Povíme si staré báje a příběhy o jejich vzniku a jejich dávných obyvatelích. Dnes navštívíme hrad Oltářík.

Počátky hradu jsou datovány do období 1426-1440,kdy se Jakoubek z Vřesovic zasloužil o vítězství husitů v bitvě u Ústí nad Labem a stává se hejtmanem města Litoměřice. V pozdějších letech dobývá i Žlutice, Kyšperk a Kostomlaty. V této době začíná se synem Janem stavět i hrad Oltářík, jehož budování trvá až do roku cca 1450. Vlastnictví hradu ale netrvá dlouho, už v roce 1460 zastavili hrad i s přilehlými vesnicemi Chrášťany a Děkovkou Janu z Polenska za 3000 kop grošů, spolu s Ploskovicemi za hrad Kyšperk. Jelikož do roku 1469 nebyl hrad vyplacen dědicům Janu z Polenska,tito postoupili hrad dále Janu a Oldřichovi Zajícům z Hazenburka ,odkud přešel do majetku pánů z Ilburka

Hrad je již od roku 1531 uváděn jako pustý a jeho další destrukce způsobilo nařízení Ferdinanda III. z roku 1648 neobydlené hradní stavby rozbořit. V jeho další devastaci se pokračovalo v 19 století, kdy sloužil jako zdroj levného stavebního materiálu a v pozdější době byl poškozen i hledači pokladů.

K hradu se váže pověst o tom, že:“… na květnou neděli je po celou dobu pašijí otevřena podzemní chodba, která vede do sklepa, naplněného sudy starého vína. Kdo se chce vína napíti, musí si pospíšiti, neboť skončením pašijí se chodba na celý rok uzavře. Opožděný piják musil by tedy na svoje vysvobození čekati celý rok.“(F.Cajthaml-Liberté:Staré pověsti ze Středohoří a podkrušnohoří,1923)

V minulých dobách, stejně jako v současnosti je Oltářík atraktivním turistickým cílem. O hradu se zmiňuje Řivnáčův průvodce po Království českém, z roku 1882 takto:“Se skalní výšiny, požíváme vyhlídky na kvetoucí krajinu již tím zajímavou, poněvadž na jednotlivých kuželech horských lze napočíst asi 15 starých hradů, což zajisté i v Čechách ne často se vyskytuje.“

Udělejte si i vy čas a vydejte se na cestu.